Zase ta terminologie Wushu, Kung Fu a nebo snad Gun Fu?

Překlad slova Kung Fu, neboli správněji co se výslovnosti týká, Gun Fu,  je něco jako úsilí nebo tvrdá práce. Já rád používám překlad „oddanost své práci“. Je těžké stanovit přesný překlad, znak Gun – 功 se překládá jako práce, znak Fu – 夫 sám o sobě jako manžel, ale v souvislosti se znakem práce, zdůrazňuje že jde o práci fyzickou. Tím pádem mistr Gun Fu může být nejen bojovník, ale i malíř, sochař, básník nebo třeba zručný kovář.

Wushu (čti ušu) se překládá jako bojové umění. Tím pádem se hodí nejen na bojová umění z Číny, ale na všechna ostatní taky. Proto Číňané často používají termín Zhonguo Wushu, což doslova znamená čínská bojová umění. Zajímavé je vysvětlení dopodrobna znaku 武 (wu) v tomto výrazu. Sám o sobě tento znak znamená bojový, vojenský, militantní. V tomto kontextu bojový. Avšak tento znak se skládá ze dvou znaků. Jedna část tohoto znaku 弋 (yi) znamená střílet. Někdy se uvádí  戈 (ge) což je zbraň, která vypadá asi takto. Druhá část tohoto znaku je 止 (zhi) což znamená stop, nebo zastavovat. Tím pádem se tento hieroglyf dá interpretovat jako zastavení zbraně, nebo zastavení bojové činnosti. Tudíž jde o umění zastavení boje. Tímto je vystižen sebeobranný aspekt čínských bojových umění přímo v jejich názvu.

  Z toho můžeme odvodit, že Gun Fu je pojem nadřazený pojmu Wushu. Nejde o to, že by jeden z nich byl správnější, ale spíše, že druhý ze zmíněných se vztahuje pouze na bojová umění, kdežto ten první zahrnuje více oborů včetně bojových umění.

Dnes je mylně ustálený názor, že wushu je sportovní, akrobaticky zaměřená disciplína, zcela nepoužitelná v boji, a spíše na pohled krásná odnož čínských bojových umění plná roztodivných sestav. Pod pojmem Kung Fu si lidé představují právě bojově zaměřené styly čínských bojových umění. Jak k tomu došlo? Dle mého názoru tomu přispěl fakt, že ona sportovní odnož je převážně známá ukázkami severních stylů Wushu. Jejich sestavy jsou právě typické svými nízkými postoji, širokými pohyby, vysokými kopy a množstvím výskoků. Pohyby jakoby plynule přecházejí z jednoho do druhého. Inu vskutku krásné na pohled. A právě zde se častěji používá termín Wushu. Na jihu zase více potkáváme název Gun Fu. Sestavy jižních stylů se vyznačují pohyby spíše oddělenými od sebe, vyššími postoji, kratšími pohyby, obsahují méně skoků, kopy jsou spíše nízké – ruce řeší útoky rukami a nohy zase útoky nohami. Tím pádem jsou méně hezké na pohled, ale již od pohledu je vidět jejich bojové zaměření. Proto se pro sportovní ukázky uchytil termín Wushu, kdežto jihočínské Wushu je nazýváno Kung Fu, což se správně vyslovuje Gun Fu. Výslovnost Kung Fu přišla od Bruce Leeho a ukotvila se na filmových plátnech do dnešních dnů. A v našem povědomí se uchytila tak silně, že nemá dnes vůbec cenu s tím bojovat

Takže co vlastně čeká naše děti v této škole?

Ještě než jsem se začal učit jihočínský styl (budeme tomu říkat Kung Fu ) jménem Wing Tsun, věnoval jsem se dlouho právě sportovně zaměřenému Wushu (jak tomu budeme říkat zde ). Nevím jistě, jestli to bylo spíše vrozené nadání, nebo právě ono Wushu, které mi později napomohlo k rychlejšímu pochopení a naučení Wing Tsun. Ale vsadil bych spíše na tu druhou možnost.

A i když se dnes hlavně zaměřuji na Wing Tsun, děti ve své škole učím právě Wushu. Mimo jiné proto, že věřím, že jim to potom pomůže lépe porozumět Wing Tsun. Ale taky proto, že Wing Tsun je bojové umění s velkou efektivitou a jak tomu u takto označených bojových umění často bývá, je velmi brutální. Tedy nevhodné pro děti, které ještě nemají zcela utvořenou osobnost. Více podrobností o Wing Tsun zde.

Ptal jsem se sám sebe: „potřebují děti opravdu umět likvidovat soupeře“? Ve Wing Tsun je navíc spousta teorie, kterou je třeba nejen vědět, ale i aplikovat. A dokud se jedna věc nedovede do správné podoby, nelze jít dál. V praxi to znamená trénovat jeden jediný pohyb třeba několik tréninků za sebou. A pohyby tu nejsou nijak exotické. Tohle děti doslova odpuzuje.

Oproti tomu Wushu je právě plné různých hezkých pohybů, velmi náročných na koordinaci, na rovnováhu, orientaci v prostoru, flexibilitu, rychlost a sílu. Obsahuje spoustu skoků, vysokých kopů, sestavy často napodobují chování zvířat, nebo mytologických bytostí – draků, božských bojovníků atd. To vše je pro děti mnohem více zajímavé a prospěšné pro jejich  fyzický i mentální vývoj. Neznamená to však, že by zde chybělo zdlouhavé a pro děti dost náročné drilování stále dokola stejných věcí. Ale to je právě to, co je naučí pokoře, trpělivosti a snaze o sebezdokonalování.

V čínských bojových uměních nejsou žádné „úroveň hodnotící“ atributy, jako třeba pásky. Ale často je vídán rozdíl v oblečení mistra, pokročilých žáků a nováčků. I já jsem pro zajímavost dětem určil takový dress code. Je stanoven podle nauky o pěti elementech, na kterých je založena čínská medicína, filozofie, Feng Shuei a v neposlední ředě i mnoho bojových stylů. Každý element má spoustu významů. Aspoň několik pro každou z odnoží, ve kterých se tato nauka používá. A také svou barvu. V našem případě barvu trika, nebo vrchní části oděvu.

Na počátku mají žáci bílou barvu trika, neboť ještě nedosáhli žádné úrovně, teprve začínají  svou práci, vstupují na cestu Kung Fu.

Zelenou barvu trička mají na začátku jejich cesty. Po zdokonalení první základní sestavy zrno začalo klíčit, dítě uvidělo první výsledky své práce. První základní sestava, jak nám již její název napovídá, neobsahuje žádné sofistikované pohyby. Jde především o základní postoje a přechody mezi nimi. Základní útoky a obrany.

Dále následuje červené tričko. Můžeme to laicky vnímat jako zapálení pro věc. Dítě pokračuje v práci nad sebou samým, udržujíc první základní sestavu jako vzklíčené zrníčko, zalévá ho dalšími znalostmi, tedy druhou základní sestavou. Výsledkem takové práce je růst tohoto klíčku. V této druhé sestavě se již začínají objevovat první pohyby napodobující zvířata. Jsou zde nové přechody mezi pohyby a více technik kombinujících současně obranu a útok.

Další barva trička je hnědá. Ze zrníčka nám vyrostl stromek, který začíná i kvést.  Zde se dítě naučí již pokročilou sestavu – styl, napodobující zvíře, nebo mytickou bytost. To ale nebude vše. Bude muset svůj styl naučit ostatní a naučit se aspoň jeden styl od svých spolužáků. Výsledkem je hlubší pochopení svých znalostí a poodhalení věcí, které se jen těžko vysvětlují. Sestavy, které se zde děti naučí, jsou již oficiálně uznávané v soustředěních a soutěžích. I když mým cílem není z našich žáků udělat šampiony v soutěžích ve Wushu, budou-li si to přát a budou-li k tomu mít předpoklady, můžou se s těmito sestavami soutěží účastnit.

Následuje šedá (stříbrná) barva.  Zde se již dítě naučí manipulovat se zbraněmi, jako jsou tyče, šavle, meče atd. Dítě zde již má kompletní paletu sebeobranných technik s holými rukami z předchozích sestav a právě se naučilo i technikám se zbraněmi a proti nim. Prošlo dlouhou a nelehkou cestou plnou práce nad sebou samým a po zásluze sklízí plody ze svého stromu Kung Fu!

Poslední barvou je tmavě modrá. Ne každý dojde až sem. Náš poutník zde poprvé okusí, co je to vnitřní síla. Naučí se sestavu Taijiquan (taiči) a začne přecházet od hrubé „vnější“ síly k jemné technické „vnitřní“ síle. Pochopí zdravotní a filozofické aspekty Kung Fu. Přesněji řečeno, teprve zde se jeho Wushu stane Kung Fu! Zde bude mít již poměrně velké (na svůj věk) znalosti z anatomie, biologie, geometrie a fyziky! Je jasné, že cesta Kung Fu je již součástí jeho života. Uchová se v něm a bude ho doprovázet všude, kam ho život jako plynoucí voda zanese.

Voda kruh sice pomyslně uzavírá, ale jak dobře víme, kruh nemá začátek ani konec. Nejen, že náš poutník začne svou výuku dalšího stylu – Wing Tsun, ale na základě získaných zkušeností z této úrovně může začít znovuobjevovat celý kruh na nové úrovni! Cesta k dokonalosti je nekonečná, její hranice leží pouze v naší ohraničenosti a právě tu se my snažíme posouvat dál a dál!

Jakmile dítě doroste určité výšky a dospěje určitého intelektu, nezávisle na tom jakou úrovní právě prochází ve Wushu, může se začít učit Wing Tsun Kung Fu. Ti, kteří začali svou cestu jako hodně malí, nejspíš přejdou na Wing Tsun poté, co už dosáhnou tmavě modré úrovně. Ti, kteří začnou jako starší, přejdou k Wing Tsun, aniž by dokončili svou cestu ve Wushu. Ale to neznamená, že nemohou pokračovat i nadále ve Wushu a současně se učit Wing Tsun!